Monika Stříbná | Lektorský tým | Jazyková škola Jílek Brno
608 33 22 10 kancelar@jsjilek.cz Dnes 9:00 - 12:00 - celý týden

Monika Stříbná

Lektorka francouzštiny v Jazykové škole Jílek Monika Langerová

Herecká průprava se učiteli před tabulí hodí

Francouzštinářka Monča se zajímá o historii, má ráda divadlo a orientální tance. Nejvíce ji těší, když dokáže u studentů udržet zájem o jazyk a touhu zlepšovat se. V Jazykové škole Jílek pracuje už více než rok a oceňuje, že dostala příležitost učit i bez předchozích zkušeností v jazykovkách. "Jazyková škola Jílek je výjimečná tím, že když vidí v člověku potenciál, tak mu umožní, aby na sobě pracoval a zlepšoval se,” říká Monika.

Kdy ses začala učit francouzsky?

V prvním ročníku na gymplu jsme si měli vybrat mezi němčinou a francouzštinou. Já se němčiny úplně děsila, tak bych si tehdy asi vybrala kterýkoli jiný jazyk. Vůbec jsem nevěděla, že mě francouzština tak chytne a že se jí budu chtít věnovat do budoucna. Od začátku mě strašně bavila. I když jsem si celou dobu uvědomovala, že je to těžký jazyk, neviděla jsem to jako překážku. Učila jsem se s radostí. V hodinách mluvil ten, kdo se sám prosazoval. A já mluvit chtěla, tak jsem se naučila přihlásit se o slovo, prosazovala jsem se víc a víc a makala na sobě.


Pracovala jsi na sobě s představou, že jednou budeš učit?

Jednu dobu jsem si říkala, že hlavně nechci učit, ale postupem času mi to začalo připadat reálné. Na vysokou jsem se přihlásila na dějepis a chtěla jsem k tomu něco praktičtějšího, tak jsem zvolila francouzštinu. V prvních letech na vysoké jsem začala doučovat francouzštinu a přišla jsem na to, že mě učení bude bavit.

 

Studenti, kteří prošli drilem, mají jasno v gramatice a ve složitějších časech. Pomáhá jim ukotvit gramatiku. Když má člověk hokej v základech, tak se na nich nedá stavět.

 

Měla jsi nějakou učitelku, která tě k učení motivovala?

Na základní škole jsme měli drsnou angličtinářku. Byla rázná, museli jsme mluvit, ale hodně nás toho naučila. Ve francouzštině to bylo podobné. Vzorem pro mě byla také naše třídní na střední, která byla hodně akční.


Jaká by měla být ideální učitelka?

Hodně záleží na studentovi, musí sám chtít učit se. Já když jsem si řekla, že mě fyzika nebaví, tak jsme mohli mít výborného fyzikáře, ale k učení mě stejně nepřivedl. Je ale důležité, aby to učitel nevzdával se studenty, kterým to nejde, a nepracoval jen s těmi nejlepšími. Měl by se snažil ostatní vytáhnout spolu s nimi. Snažím se taková být, ale jestli se mi to daří, je otázkou pro studenty.


Vzpomeneš si na nějakého studenta, na kterého jsi hrdá?

Nevím, jestli to můžu považovat za úspěch, ale dvě moje studentky vydržely u francouzštiny, i když ji pro svou práci nepotřebují. Jedna z nich výuku přerušila, protože měla hodně práce. Myslela jsem, že to úplně odezní. Po nějaké době se mi znovu ozvala a pokračovaly spolu dál. To mě potěšilo.


Takže tě těší, když udržíš zájem o jazyk?

Potěší mě, když vydrží, pořád je to baví a mají pocit, že se mají v čem zlepšovat.


Kdy jsi poprvé přišla do Jazykové školy Jílek?

Přišla jsem na první kolo pohovorů už někdy loni v dubnu. Poprvé jsem se setkala s Markem, měli jsme se představit v jazyce, který chceme učit. Myslela jsem si, docela nelogicky, že se budu představovat v češtině. Byla jsem pěkně nervózní. Pak jsme měli ukázkovou výuku a pohovor. Nejlépe na mě působilo to, že jsem kromě individuálních hodin neměla s učením vůbec žádnou praxi a tady to nehrálo žádnou roli. Je rozhodující, jak člověk působí a co z něj může být. Když vedení při pohovoru vidí v člověku nějaký potenciál, tak mu umožní, aby na sobě pracoval.


Byly pro tebe přínosem školení, které jsi poté absolvovala?

Pro mě jako začínajícího lektora to bylo hodně prospěšné. Učili jsme se dovednosti z praxe - jak pracovat se studenty, jak procvičovat jednotlivé stránky jazyka, tedy poslech, mluvení i psaný projev. Pro učitele jsou to univerzální znalosti. Líbí se mi, že se je tady můžeme naučit. Pomáhalo mi taky chodit na náslechy a vidět, jak učí zkušenější kolegové jiné jazyky.


Upřednostňuješ komunikativní metodu nebo dril?

Komunikativní metoda je mi bližší, dril má ale svá pozitiva. Studenti, kteří prošli drilem, mají jasno v gramatice a ve složitějších časech. Pomáhá jim ukotvit gramatiku. Když má člověk hokej v základech, tak se na nich nedá stavět.


Když necháme učení stranou, co tě baví ve volném čase?

V druhém ročníku na střední jsem začala chodit do kroužku orientálního tance a pak jsem na vysoké s tancem znovu začala. Když mám volno, tak si zatančím alespoň doma hodinku týdně. Kromě toho mám ráda filmy, hudbu, čtení a výlety do přírody. Ráda se ale podívám i do různých měst.


V jaké zemi se ti nejvíce líbilo?

Na prvním místě mám určitě Francii, viděla jsem Paříž, Normandii a dvakrát jsem byla v Bretaňi. Určitě se chci vrátit do Provence. Francie je pro mě nejhezčí, ale taky se mi líbilo v rumunském Banátu, kde jsem byla dvakrát. Doufám, že se tam ještě někdy podívám. Líbila se mi také Litva a Balkán. S Francií souvisí můj další koníček, který jsem nezmínila, a to je divadlo. Přidružila jsem se ke studentům pedagogické fakulty, kteří mají divadlo jako jeden z předmětů. Hrajeme francouzské hry ve francouzštině. Já to teď mám už jen ze záliby, je to tak, že lidi, kteří tam chodí od začátku, tam často zůstanou i potom a pořád k nim přibývají další prváci a druháci. Kdo s tím začne, tak už se tam většinou udrží. Letos jedeme podruhé na festival do Francie, kam si nás pozvali.


Jak jste se dostali k vystoupení ve Francii?

Díky paní Novotné, která nás vede, a jejím kontaktům. Měla s nimi kontakty před mnoha lety a s námi je obnovila. Francouzi říkali, že by rádi přijeli k nám na náš malý festival a něco zahráli a my pak můžeme zase na oplátku přijet k nim. Je to takový výměnný pobyt. Když přijedou sem, my je ubytujeme, vymyslíme jim program, zajistíme občerstvení a stejně tak my máme vše zajištěné, když dorazíme k nim. Program je většinou dost intenzivní. Teď hrajeme jednu společnou hru. Oni mají část herců, my tu druhou a pak to dáme dohromady, nacvičíme a předvedeme. Už jsme ji hráli tady v Brně, ve Francii to bude premiéra.


Jaká je tvoje role?

Fonograf. (směje se) Je to taková zajímavá hra. Herci předvádějí pantomimu, nic neříkají a veškerý jejich text popisují dva fonografy. My tak odvykládáme texty postav i vše, co se děje dokola. Ostatní mají za úkol to odehrát.


Hodí se ti dramatická průprava ve výuce?

Proto jsem do toho šla. Moje první myšlenka byla: “Kdybych někdy učila na střední škole a chtěla si tam založit kroužek dramatické výchovy, co by to obnášelo?” Pro učitele herecká průprava vůbec není na škodu. Když člověk vystupuje před lidmi, tak si zvyká odbourávat stres. No, ono to zas tak moc nefunguje. (směje se) Ale před těmi lidmi na jevišti je to stokrát horší než před studenty, takže průprava je to určitě dobrá. Je to pro učitele užitečné i z hlediska jazykového, učíme se mluvit nahlas a mít správnou výslovnost.



Máte nějaké dotazy? Napište nám!

JÍLEK

Jazyková škola

Štefánikova 2

602 00 Brno

Jazyková škola Jílek - Brno

Jací jsme a o co usilujeme


V Jazykové škole Jílek pohlížíme na jazykové kurzy očima studentů. Vše, co děláme, je zaměřeno na to, abyste dosáhli maximálního pokroku, cítili se příjemně a pozitivně motivováni. Jen tak může být výuka jazyka dlouhodobě efektivní a smysluplná. Díky více jak dvacetileté praxi nabízíme osvědčený a komplexní systém vzdělávání postavený na propojení drilové a komunikativní metody, který zajišťuje studentům ty nejlepší výsledky. Jazykové kurzy u nás probíhají celoročně ve třech semestrech.