Lenka Burdová | Jazyková škola Jílek Brno
608 33 22 10 kancelar@jsjilek.cz Dnes 9:00 - 12:00 - celý týden

Lenka Burdová

lenka-burdova

Češi se mají od Španělů hodně co učit

Lektorka španělštiny Lenka si asi dlouho neuměla představit, že by hned po maturitě neodcestovala do Španělska a zůstala tam osm let. Jedinečná zkušenost ji obohatila a poskytla jedinečný pohled na věc, který si s sebou přenesla i do Jílka. K práci v kanceláři si po chvíli přibrala i lektorství španělštiny. "Španělsko mi pořád hodně chybí, ale Brno mě strašně překvapilo," svěřuje se usměvavá lektorka.“

 

Čím jsi chtěla být, když jsi byla malá?

Veterinářkou, protože mám ráda zvířátka. Postupně jsem ale zjišťovala, že ještě radši cestuji a hrozně ráda se učím cizí jazyky a poznávám nové lidi. To je asi hlavní důvod, který mě od veteriny odvedl, protože když jsi na cestách, nemůžeš se pořád starat o zvířátka. Mám zvířata ráda, ale u toho to zůstalo.

 

Takže ses chtěla věnovat cestování na plný úvazek?

Uvažovala jsem, co dělat na střední škole a zároveň jsem už jako malá hodně cestovala s rodiči. Bylo to sice jen po Česku, ale naši mají strašně rádi hrady a zámky, takže bylo pořád kam jezdit. První velký krok bylo přihlášení na hotelovku, kde jsme měli možnost vyjíždět na praxe do zahraničí. To rozhodlo.

 
Kam jsi vyrazila?

Do Španělska. Tříměsíční praxe, jen s partou kamarádek. Bez rodičů. Všichni to obrečeli. Bylo mi tehdy patnáct. (smích) Ve Španělsku to byl úplně jiný svět. Zvlášť pro mě. Byla jsem poprvé někde v zahraničí a už jen asi třicetihodinová cesta autobusem byla neuvěřitelný zážitek. Zakotvily jsme s kamarádkami asi sto kilometrů od Valencie. Ředitel hotelu nás přivítal španělsky. My uměly tak maximálně pozdravit! Zírala jsem na všechno kolem.

 

Říkala jsem si, že dělat španělštinu ve Španělsku není to pravé. Co bude dělat cizinka, která má vystudovanou španělštinu ve Španělsku, protože jestli by se tam tomu měl někdo věnovat, tak Španělé.

 

Angličtina nepomohla?

Nejsem si úplně jistá, jak je to teď, ale v té době mladí lidi ve Španělsku anglicky moc neuměli. Musely jsme se proto postarat samy o sebe. Vzít si slovník a učit se za pochodu. Pracovaly jsme v hotelové restauraci a dostala jsem se třeba k obsluhování bufetu. Musela jsem hodně komunikovat s kuchyní, což přispělo k tomu, že jsem se víc otrkala. Byl to zážitek hlavně ze začátku, když na mě někdo začal mluvit, já vyhrkla jen “uno momento” a šla jsem sehnat někoho, kdo umí španělsky. (smích)

 

To byl první rok. Co bylo po návratu z letní praxe?

Vrátila jsem se na školní rok do ČR, ale udržovala jsem kontakty s lidmi ze Španělska. Víc jsem se věnovala španělštině a další rok jsme se zase vrátili na léto do toho hotelu. Do dneška je to pro mě srdcová záležitost.

 

Nelákalo tě zkusit vyrazit na praxi ještě jinam než do Španělska?

Chtěla jsem vždycky do Francie, ale po první zkušenosti se Španělskem se mi nechtělo měnit. Už jsme tam s kamarádkami zapustily kořeny a nechtělo se nám jinam. Do Francie jsem se podívala taky, ale nebylo to pracovně a bylo to jiné, než jsem čekala. S francouzštináři jsme jeli do Paříže, o které jsem měla takové zažité představy - zvuky harmoniky, barety a tak. (smích) Trošku mě překvapila realita, ale Paříž je stejně úchvatná. Do Španělska jsem ale jezdila mnohem radši.

 

Kdy ses rozhodla, že tam budeš žít?

Týden po maturitě jsem odjela. Bylo to na dobu neurčitou, nic jsem neplánovala, a bylo z toho nakonec osm let. Nejdřív jsem se pochopitelně vrátila do té vesničky za Valencií. Pak jsem bydlela kousek od Madridu a pak jsme se zase vrátila k Valencii, ale do jiného města. Mám díky tomu projetý střed a východ Španělska. Byla jsem v Bilbau, ale sever a jih prakticky neznám. Ono se to nezdá, ale Španělsko je obrovské. Člověk si říká, že když tam někdo takhle pracuje a žije, tak je to v pohodě. Není ale vůbec jednoduché se zvednout a vyjet se podívat na druhý konec Španělska jen tak na víkend. Všechno je dost daleko a tak krátké volno pro nějaké poznávání země prostě nestačí.

 

Podařilo se ti během těch osmi let začlenit mezi Španěly?

Nebylo to těžké. Myslím, že Čech ve Španělsku to má mnohem snazší, než by měl Španěl tady. Jsou to otevření přátelští lidé, kteří tě hned vezmou mezi sebou. V práci jsem potkávala hodně Rumunů, Arabů nebo latinoameričanů, ale většinu času jsem trávila mezi rodilými Španěly a bylo to úplně bez problému.

 

Jak bys popsala španělskou náturu?

Španělé jsou otevření, srdeční, víc pyšní na sebe v tom dobrém slova smyslu. Víc si sami sebe váží. Když ti třeba v restauraci donesou něco, co není podle tvých představ, tak se ozvou. Velice slušně a v klidu všechno vyřeší, ale ozvou se. Jen tak se s ničím nespokojí, což tady se často nestává. Řekla bych, že jsou mnohem ráznější a mají díky tomu život o něco jednodušší, když se nemusí bát ozvat. Pomalu se to lepší i v ČR, ale bude to ještě trvat.

 

Jak ses po osmi letech ve Španělsku dostala k Jílkovi?

Dlouho jsem se španělsky učila a pořád jsem si říkala, že by bylo fajn se tomu jazyku naplno věnovat. Rozhodla jsem se, že půjdu studovat na univerzitu, protože jsem stejně vždycky na nějakou chtěla, a tak jsem skončila v Brně. Chtěla jsem si zároveň vyzkoušet lektorství, protože umět a učit jsou dvě rozdílné věci. Když jsem se usadila v Brně, dívala jsem se, jestli někde nehledají španělštináře.

Náhodou jsem v kavárně, kde jsem pracovala, potkávala Marka. Všimla jsem si nálepky jazykovky na jeho notebooku a tak jsem se zeptala, jestli u Jílka nenabírají španělštináře. Dali jsme se do řeči a ukázalo se, že teď se pátrá hlavně po posile do kanceláře, což mi přišlo vhod, protože jsem hledala nějakou brigádu na léto. Taky jsem si říkala, že se dostanu do jazykové školy a ke španělštině už moc chybět nebude.

 

Neuvažovala jsi o univerzitě ve Španělsku?

Říkala jsem si, že dělat španělštinu ve Španělsku není to pravé. Co bude dělat cizinka, která má vystudovanou španělštinu ve Španělsku, protože jestli by se tam tomu měl někdo věnovat, tak Španělé. Proto jsem se rozhodla zkusit to zpátky v Čechách, což udělalo velkou radost rodině a kamarádům. Brno mě hodně příjemně překvapilo.

 

A co jazykovka? Taky překvapila?

Překvapila a hned na začátku zanechala dobrý dojem. Přišlo mi hned na začátku, že takhle by měl vypadat kolektiv. Přátelští, usměvaví. Na práci v kanceláři jsem si rychle zvykla. Pak netrvalo dlouho a ukázalo se, že budeme hledat španělštináře. Tak jsem se rozhodla, že to taky zkusím.

 

Máš dost jedinečnou zkušenost. Přes kancelář jsi došla až k lektorství. Nebylo to divné, když jsi šla na pohovor ke kolegům, se kterými se už nějaký ten měsíc znáš?

Bylo to moc fajn. Byla jsem nervózní, ale cítila jsem se u toho dobře a pak v těch dalších kolech mi hodně pomohlo i školení. Žádný učený z nebe nespadl a měla jsem velkou motivaci na sobě dál a dál pracovat. Sice jsem si celou dobu říkala, jaké to bude, kdybych tím pohovorem neprošla, ale z mé strany jsem do toho nešla s tím, že mě určitě vezmou a ze strany ostatních jsem naopak cítila spoustu sympatií a nic mě neodrazovalo.

 

Jak se ti líbí dril?

Člověk se na začátku cítí hrozně trapně, protože mu nejde. Ale ta zpětná vazba a neustálé zkoušení pomáhají. Byla jsem se ještě před pohovory podívat na jednom školení, věděla jsem trošku o co jde, ale ten střet s realitou je o něčem jiném. (smích) Aniččiny připomínky jsem chtěla hned aplikovat, ale často to nešlo. Bylo toho hodně naráz a nedalo se to aplikovat všechno hned. Rozhodně je to ale zajímavá metoda.

 

Čemu se věnuješ ve volném čase?

Hodně ráda cestuju, ale často není čas nebo nejsou finance. Jezdila jsem hodně po a kolem ČR, byla jsem na Kanárech a ve Francii, ale jinak jsem toho o moc víc nestihla. Rozhodně mě to ale táhne do Latinské Ameriky. Co jsme se tomu věnovali na univerzitě, tak na ni nedám dopustit. Napoprvé bych asi ráda do Peru. A pak taky do Japonska. Kromě toho ráda chodím s kamarády ven, mám rád psy a hrozně ráda čtu, takže mi vůbec nevadí, když venku zrovna prší nebo je bouřka. Zahrabu se s hrnkem čaje a čtu. (smích)

 



Máte nějaké dotazy? Napište nám!

JÍLEK

Jazyková škola

Štefánikova 2

602 00 Brno

Jazyková škola Jílek - Brno

Jací jsme a o co usilujeme


V Jazykové škole Jílek pohlížíme na jazykové kurzy očima studentů. Vše, co děláme, je zaměřeno na to, abyste dosáhli maximálního pokroku, cítili se příjemně a pozitivně motivováni. Jen tak může být výuka jazyka dlouhodobě efektivní a smysluplná. Díky více jak dvacetileté praxi nabízíme osvědčený a komplexní systém vzdělávání postavený na propojení drilové a komunikativní metody, který zajišťuje studentům ty nejlepší výsledky. Jazykové kurzy u nás probíhají celoročně ve třech semestrech.