Michaela Peškova | Lektorský tým | Jazyková škola Jílek Brno
608 33 22 10 kancelar@jsjilek.cz Dnes 9:00 - 12:00 - celý týden

Michaela Pešková

Michaela Pešková, lektorka ruštiny a češtiny pro cizince

Naučit se drilovou metodu a podobně nebylo jednoduché. Rozhodně to byl ale dobře investovaný čas a vrací se to.

Cestovatelka Míša - pokud zrovna neučí, nejspíše ji nezastihnete, protože je zrovna někde v horách. Ovládá hned několik světových jazyku, to jí al nestačí, chtěla by se učit stále nové a nové. Ráda o sobě říká, že je jako přepínač - přepne jazyk a mluví. Ruština je jí však nejblíže. Má ráda komunikaci a kontakt s lidma, proto si co nejdříve volila praxi, spíše než studium. Ráda svým studentům představuje Česko, kulturu a historii.

 

Čím jsi chtěla být, když jsi byla malá?

Chtěla jsem být veterinářka stejně jako moje teta. Jezdívala jsem s ní do služby a pomáhala třeba rodit prasátka. Líbilo se mi pomáhat zvířatům. To byla moje původní idea. Na gymnáziu jsem ale zjistila, že třeba chemie mi nejde a nebaví mě. Zároveň jsem zjišťovala, co všechno to vlastně obnáší, a tak jsem od toho upustila. Člověk má hodně naivní představu o tom všem pomáhání a zachraňování. Ve skutečnosti je to dost velký nápor na psychiku.

 

Na co si se pak na tom gymplu začala zaměřovat??

Začaly mě bavit jazyky. Šla mi čeština, angličtina, němčina. K těm jsem si mimo školu přidala ruštinu z vlastního zájmu a bylo. Když jsem šla na vysokou, dávala jsem si přihlášky na různé jazyky a ještě k tomu na Fakultu sociálních studií.

 
Takhle mi to ale zní, že ses hlásila na germanistiku, anglistiku a chybí mi tam ta ruština. Jak to s ní bylo?

Chvíli jsem se věnovala angličtině a němčině, dělala jsem chvíli i švédštinu. Na ruštinu jsem se hlásila samozřejmě taky. Tu jsem nakonec studovala spolu se sociologií. Oba obory se mi nakonec podařilo dotáhnout až k magisterskému titulu.

 

Takže tě to namotivovalo jít studovat jazyky?

Přesně tak. Začala jsem se naplno věnovat angličtině už na gymnázium a francouzština už byla jen taková náhodná volba. Chtěla jsem zkusit něco dalšího. Dlouho jsem taky přemýšlela, co mi jde kromě jazyků, a zjistila jsem, že nic. (smích)

 

Takže kolika jazyky vlastně vládneš?

To je relativní pojem. Chci být ve všech co nejlepší. Domluvit se zvládnu určitě anglicky a rusky. Ruštinou nejlíp, ale angličtinu mám hodně ráda. Německy už je to o něco horší, švédsky to taky trochu zvládnu, stejně jako polsky. K tomu se teď učím španělštinu, ale v ní jsem opravdový začátečník.

 

Zvládneš přepínat mezi tolika jazyky? Musí to být matoucí

Nikdy jsem s tím neměla problémy. Já jsem takový přepínač. Když slyším jazyk, tak se přepnu a nějak extra se mi to neplete. Samozřejmě, že jsou jazyky, kde mám širší slovní zásobu a kde mám mnohem užší slovní zásobu, ale ne že by se mi to pletlo dohromady. Možná do té polštiny pořád infiltruju ruštinu a občas trošku slovenštiny.

 

Už tak jsi vyjmenovala spoutu jazyků, jsou ale ještě nějaké, které by jsi se ráda naučila?

Kromě španělštiny, kterou se učím, bych se chtěla zdokonalovat ve švédštině. Žádná čínština nebo japonština mě třeba neláká. Jeví se mi to jako zbytečně namáhavé a vzdálené. Baví mě se zároveň s učením zajímat o systém toho konkrétního jazyka i z lingvistického hlediska.

 

Čemu si se věnovala na ruštině, učitelství nebo lingvistice?

Bakalářské studium je obecné, probíráš se tam lingvistikou i literaturou. Na magistrovi jsem se už věnovala učitelství.



Neuvažovala jsi o překldatelství nebo akademické dráze?

Vůbec. Říkala jsem si, že překladatelství je něco, co můžu dělat vždycky nějak i bez diplomu. V případě učitelství jsem si udělala kvalifikaci pro střední školy, abych se vždycky mohla obrátit tímhle směrem. Byl to takový praktický výběr. O akademické dráze jsem ale taky chvíli uvažovala. Učila jsem se dobře a přemlouvali mě na doktorské studium. Víc mě ale lákala práce než další roky studia. Je to pro mě pestřejší život než úzké zaměření a odtržení od reality. Mě mnohem víc baví ta práce s lidmi.

 

Když pomineme ty praktické důvody. Inspiroval tě někdo k učení?

Úplnou náhodou jsem dostala možnost učit už na bakaláři skupinku rusky mluvících studentů česky a začalo mě to bavit. Byla to přirozená volba bez nějakého ovlivňování zvenčí.

 

Takže kromě všech těch cizích jazyků jsi ještě schopná učit i češtinu? Tohle už musí být matoucí! (smích)

Vůbec. Je to vlastně přirozená věc. Hledali tehdy někoho, kdo umí rusky, aby učil skupinku malých dětí. Bylo to přes neziskovku, která inzerovala tuhle možnost na fakultě. Ptali se mě, že mají víc skupinek a spoustu studentů z rusky mluvících zemí. Díky tomu, že umím rusky, je pak ta výuka češtiny neuvěřitelně zábavná. Můžu porovnávat různé prvky, zaměřit se na to, co v jazycích vidíme jinak. Byla to pro mě obrovská výhoda a začala jsem díky tomu rozšiřovat kontakty. Učíš češtinu jen rusky mluvící? Na začátku ano. Pak jsem se právě přes ty sesbírané kontakty dostala k výuce anglicky mluvících. Byla to pro mě velká výzva, protože je to úplně jiný styl učení. Rusky mluvícím to jde přirozeně rychleji, protože umí deklinovat. Zaměřím se u nich na ty drobnosti a vysvětlení principů, ale u anglicky mluvících musím napřed vysvětlit, proč někdo skloňuje. Někoho by to možná odradilo, ale mě to právě začalo hodně bavit.

 

Co je podle tebe nejtěžší, pro ty cizince, na češtině?

Záleží na té cílové skupině. Třeba anglicky, mluvící oni většinou nechápou vůbec ten systém, proč se nám mění tvar slov. Nebo proč vůbec používáme akusativ, k čemu to je, jakou to má funkci, s jakým je to slovesem. Prostě je výzva se na to podívat jejich očima. Já je netrápím nějak extra gramatikou, ale učím třeba i vysoce vzdělaný lidi a ono je to samotný zajímá, takže se na to ptají. Takže se nad tím musím zamyslet prostě, jak jim to vysvětlit. Z jaké nejexotičtější země byl člověk, kterého jsi učila češtinu? Měla jsem studenty z Nepálu, z Indie, z Korey, z Mexika. To jsou asi ty nejvzdálenější země. Různé kouty Evropy a Spojených států. Potom tvoří velkou skupinu rusky hovořící, takže třeba Kazachstán, Gruzie, Ázerbajdžán.

 

Jak bys charakterizovala typického studenta češtiny?

Jsou asi dvě takový hlavní skupiny, to co já učím, jsou buď studenti z rusky mluvících zemí, co tady chtějí studovat, a druhá skupina jsou pracující lidi, kteří sem přijeli pracovat do korporací z různých států a chtějí se seznámit s češtinou, chtějí umět konverzovat Já jsem pro ně v podstatě první člověk, se kterým jsou tady v kontaktu a můžu zprostředkovat naše zvyky, naše reálie.

 

To je hodně zdpovědnosti. Jak prezentuješ českou kulturu?

Já se snažím opravdu hodně pozitivně mluvit o naší republice. Říkám si, že když je něco negativního, tak na to přijdou sami. Ale oni většinou mají velmi dobré, velmi pozitivní zkušenosti, takže si někdy říkám, že oni nás vidí v lepším světle, než se vidíme my sami.

 

Prezentuješ jim zvyky, tradice, kulturu a další věci?

Začínáme gastronomií, to je velmi zajímá. Ideálně kam jít na pivo. (smích) Supluju jim toho českého kamaráda, který jim radí, kde jsou dobrý knedlíky, dobrá svíčková, prostě všechno, co chtějí ochutnat. Ze začátku chodím i s nimi, aby se cítili líp a nebyli do toho hození po hlavě.

 

Jak do tohohle všeho ještě zapadá sociologie?

Zajímají mě lidi jako takoví. Zajímá mě, jak nás vnímají cizinci, jak interpretují naši kulturu. I proto ráda cestuju. Je to skvělý způsob interakce mezi národy. Jinak jsem se ale přímo na studiích zabývala střetem privátní a veřejné sféry, což jsem demonstrovala na tématu náboženství. Analyzovala jsem různé skupiny populace v kontextu sexuální výchovy na školách.

 

Byla jsi v rámci studií v zahraničí?

Byla jsem v Bělorusku a dvakrát v Rusku na stáži.

 

Takže se zkušenostmi z východu, jak vnímáš postavení východních kultur k ČR?

My jsme pro ně západoevropská země a jsme tam velmi populární. Mají velkou úctu k naší kultuře, což mě popravdě hodně překvapilo. Jsme pro ně země, do které přijíždí s velkými ideály, a tady pak samozřejmě naráží na některé praktické věci, hlavně administrativní. Ale většinou jsou tady spokojení.

 

A když se na to podíváš obráceně? Náš pohled na Rusko

Mně to právě přijde, je tam v tom zajímavý kontrast, jak oni nás vidí a jak my vidíme je. Je to takové buď anebo. Ale sem jezdí lidi, kteří třeba vůbec nemusí souhlasit s tím, co se děje v Rusku. Já jsem spíš ten, kdo je strašně všude brání a snažím se jim pomáhat i mimo jazykové kurzy, když třeba potřebují něco přeložit nebo s něčím poradit. Je to zajímavé, že oni nás pořád vidí v tom nejlepším světle a my je buď slepě milujeme, nebo slepě nesnášíme. Já osobně nemám ráda extrémní názory. Jsem v kontaktu s konkrétními lidmi.

 

Jaký máš díky těm kontaktům a zkušenostem obraz o dnešním Rusku?

Je to strašně komplikovaná země, kde žije spousta národů. Zdá se mi, že vidíme jen ty bohaté Rusy, co jezdí do Karlových Varů a do Prahy, ale v Rusku žije spousta asijských národů, muslimských národů. Jsou tam velké sociální a kulturní rozdíly, je to strašně pestrá země. I proto mě zajímá a navíc vstupuje do hry to sociologické hledisko. Je to federace různých států a každý ten stát je úplně jiný. Přijde mi trošku líto, že my to vidíme jako takový jednolitý celek a spojujeme celé Rusko primárně s politikou.

 

Myslíš, že kdyby povolila politická situace, uvolnily se poměry, tak by to prospělo našemu vnímání?

Určitě. Myslím, že by to nemělo být buď anebo. Nemusíme souhlasit s tím nebo s tím, ale dá se s každým nějak bavit. Já mám spíš diplomatické názory. Nejsem fanda politiky a toho, co se tam politicky děje, ale zase někoho izolovat, to nevidím jako řešení. Všechno by mělo být o dialogu.

 

Jaké jsou opdmínky pro cizince v Rusku?

Do Ruska chtějí většinou lidé z kavkazských států anebo z asijských států, jako je Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán, a pro ně jsou tam podmínky dost špatné. Sami Rusové na ně koukají skrz prsty a tihle přistěhovaní lidi dělají podřadnější práce. Mají taky hodně tvrdou azylovou politiku, což se dotklo i nás v rámci stáže. Museli jsme vyplnit spoustu papírů, sehnat si hodně razítek a pořád na nás z dálky dohlížela cizinecká policie. Cizincům tam prostě moc nefandí.

 

Odběhneme, co děláš ve volném čase?

Ve volném čase chodím po horách a celkově ráda cestuju. Byla jsem třeba na Kavkazu, v Kyrgyzstánu na horách, v Americe. Do Alp a do Tater jezdíme pravidelně. Takže to je takový můj hlavní koníček.

 

Ve které zemi se ti líbilo nejvíc?

Hodně se mi líbily národní parky v Americe, to je bomba. Už jen jejich různorodost. V Kyrgyzstánu zase byl úplný klid, byli jsme tam sami, nebyla tam taková ta klasická turistika. Líbí se mi chodit treky, vzít si krosnu a vyrazit klidně na několikadenní výlety. Bez lidí, všechno si nesu na zádech. Hlavně ticho a klid.

 

Když jsi takový nadšenec do horské turistiky, kam by ses chtěla podívat?

Do Patagonie, to je můj velký sen. Proto se učím teď španělsky. Samozřejmě do And, ale láká mě celá Jižní Amerika.

 

A když odhlídneš od hor, kde to na tebe udělalo dojem?

Petrohrad miluju. Potom se mi hrozně líbily kostelíčky v Arménii, tam byla hrozně silná atmosféra.

 

Jak ses dostala k Jílkovi?

Viděla jsem inzerát na Facebooku, přihlásila jsem se, prošla jsem pohovorem, zaškolením a bylo to. (smích)

 

Jaký jsi měla první dojem, když jsi sem přišla?

Je to úplně jiné než ostatní jazykovky. Jednak se mi líbil systém výběru lektorů, protože je propracovanější než jinde. Roli hraje i fakt, že se jazykovka rozhodla investovat do všech těch školení a lektory postupně vycvičí. Mně se to hrozně líbí. Upřímně říkám, že to na mě udělalo dojem, protože to není zvykem. Ale bylo to náročné, ten první týden školení byl až smrtící. Naučit se drilovou metodu a podobně. Rozhodně to byl ale dobře investovaný čas a vrací se to.



Máte nějaké dotazy? Napište nám!

JÍLEK

Jazyková škola

Štefánikova 2

602 00 Brno

Jazyková škola Jílek - Brno

Jací jsme a o co usilujeme


V Jazykové škole Jílek pohlížíme na jazykové kurzy očima studentů. Vše, co děláme, je zaměřeno na to, abyste dosáhli maximálního pokroku, cítili se příjemně a pozitivně motivováni. Jen tak může být výuka jazyka dlouhodobě efektivní a smysluplná. Díky více jak dvacetileté praxi nabízíme osvědčený a komplexní systém vzdělávání postavený na propojení drilové a komunikativní metody, který zajišťuje studentům ty nejlepší výsledky. Jazykové kurzy u nás probíhají celoročně ve třech semestrech.