Barbora Veselá | Lektorský tým | Jazyková škola Jílek Brno
608 33 22 10 kancelar@jsjilek.cz Dnes 9:00 - 12:00 - celý týden

Barbora Veselá

Markéta Mičánková, lektorka angličtiny, italštiny a latiny

Učení u Jílka je nejcennější zkušenost, kterou jsem získala

Usměvavý živel Barča strhává pozornost studentů především svým energickým vystupováním a neskutečnou chutí do učení. Studentku francouzštiny a milovnici angličtiny to k učení táhne už od střední školy a ráda by se věnovala předávání znalostí i v budoucnu. Nejdůležitější je pro Barču správný přístup. “Učitel by měl být kámoš, se kterým si můžeš popovídat,” říká s úsměvem..

 

Čím jsi chtěla být, když jsi byla malá?

Chtěla jsem být archeoložka, protože se mi líbilo to oblečení ve stylu Lary Croft. Pak jsem se ale začala víc zajímat o módu a uvědomila si, že archeologie asi nebude jen o tom oblečení. Chvíli jsem chtěla být módní návrhářka, ale nakonec zvítězila volba něčeho perspektivního, takže jsem se rozhodla stát učitelkou, což mě poprvé napadlo už v prváku na gymnáziu.

 

Co tě vedlo k učitelství?

Samozřejmě mé vlastní učitelské dovednosti! (smích) Doučovala jsem už na základce, což je docela humorná historka. Sama jsem byla ne úplně dobrá na matematiku a fyziku, ale jakmile měly problém kamarádky, dokázala jsem je to naučit a vysvětlit jim, co potřebovaly. To mi ukázalo, že dokážu úspěšně vysvětlit věci třeba i propadajícím spolužákům. Zjistila jsem, že mi to jde a že mě to baví.

Druhá zkušenost, která mě poslala tímhle směrem, byla naše učitelka z Běloruska, kterou jsme měli na angličtinu. V Anglii sama studovala osm let, měla úžasný přízvuk, a hlavně skvělé oblečení! K tomu všemu byla k nám byla hodně přátelská a měla takový ten lidský přístup. Do hodin jsme se ni těšili. Zajímala se o nás. Když nám ji pak vzali, hrozili jsme stávkou. (smích).

 
Tahle učitelka je tvoje představa ideálního lektora?

Přesně tak. Ideální učitel by měl být kámoš. Samozřejmě jen do jisté míry, ale zrovna tahle učitelka se nás nebála ptát na osobní věci. Zajímat se o nás. Zjišťovat, co nás baví a proč. Ostatní učitelky prostě jen přišly, odučily si to své, a odešly. Taková být nechci.

V momentě, kdy chci stavět pravidla na hlavu, musím je znát, a k tomu je tady dril. Dá to hodně práce ze strany lektora, ale zase dobře připravený dril dá studentům strašně moc a ještě se u toho všichni pobaví.

 

Takže tě to namotivovalo jít studovat jazyky?

Přesně tak. Začala jsem se naplno věnovat angličtině už na gymnázium a francouzština už byla jen taková náhodná volba. Chtěla jsem zkusit něco dalšího. Dlouho jsem taky přemýšlela, co mi jde kromě jazyků, a zjistila jsem, že nic. (smích)

 

Baví tě víc angličtina nebo francouzština?

Angličtinu beru hlavně jako praktickou dovednost, protože se s ní dá domluvit skoro všude. Francouzština je spíš srdeční záležitostí. Líbí se mi, jak zní, miluju ji poslouchat. Na druhou stranu, francouzština není tolik zvučná a zpěvná jako angličtina. Tam můžu pracovat s intonací, výškou hlasu, můžu mluvit jako blbeček a připadat si normálně, protože se takhle prostě mluví. Pak se mi sice stává, že to přenáším do češtiny, a to už se po mně dívají divně všichni okolo. (smích) Francouzština je ale zase pro změnu hravá, zajímavá a je plná nejrůznějších zbytečností. To se mi na jazycích líbí, zvlášť když jsou pak lidi, co ty podivnosti zkoumají a živí se tím.

 

Byla jsi v Anglii nebo Francii?

Po maturitě jsem vyrazila do Francie dělat au-pair právě kvůli tomu, že jsem chtěla studovat francouzštinu na vysoké. Byla to hodně zajímavá zkušenost, protože nejsem zvyklá na to, jak moc můžou být lidi přátelští. Určitá snesitelná míra se dá přežít, ale ve Francii to bylo příliš. Tady jsme všichni studení čumáci, ale tam? Líbání na tvář s každým, koho potkáš, to je síla. Tady se pozdravíme přes ulici a jsme spokojení! (smích) Zvykala jsem si na to hodně dlouho. Povahově mám proto radši Angličany!

 

Chystáš se k nim na návštěvu?

Určitě plánuju delší pobyt, protože krátká návštěva nestačí. Navíc cestování považuju za povinnost každého učitele cizích jazyků. Chtěla bych tam na Erasmus, ale zase mě láká země, do které se tolik nejezdí. Do Itálie, Francie, Anglie a podobně se jezdí na dovolenou, tak chci někam jinam. Ale ze všeho nejdřív si chci pořádně užít Česko.

 

Jak ses dostala k Jílkovi?

Díky šťastné náhodě. Stála jsem na zastávce před školou a potkala Vojtu Kaláčka, který tu učil. Říkal, že tady má skvělou brigádu, poreferoval mi o jazykovce, a tak jsem si říkala, že je to přesně taková práce, kterou hledám. Zkusila jsem to, vyšlo to, jsem tu. (smích)



Jaký jsi měla první dojem z jazykovky?

Hodně mi záleží na lidském přístupu. Ten se mi tu líbil od první chvíle, protože se nikdo nepřetvařuje. Mohla jsem na pohovoru říct cokoliv, co bych jinde neřekla, ale tady se člověk cítí tak dobře, že nic neřeší.

 

Jak se ti líbilo školení?

Napřed jsem absolvovala komunikativní školení, pak drilové. Bylo to přínosné. Dalo mi to nejvíc ze všech zkušeností, které jsem do té doby nasbírala. Hodně si toho cením, že jsem mohla nabrat zkušenosti, které mi pomáhají předávat to, co umím. Studuju na pedagogické fakultě a vidím kolem sebe, že i když se všichni učíme metodiku a teorii, tak nikdo nemá tuhle průpravu. Chybí jim zkušenosti z praxe a podobné efektivní školení.

 

Jak se ti učí drilem?

Považuju se za hodně energického člověka a možná to tak i vypadá. Nemám ráda ten styl učitele stojícího před tabulí, který svým monotónním hlasem pomalu uspává všechny. Já potřebuju pobíhat jak tasmánský čert, tancovat přes celou třídu a křičet na lidi. Oni křičí na mě. Tohle jsou moje ideální hodiny a přesně takhle to funguje díky drilu. Líbí se mi a myslím, že lidem hodně dává. Na škole podobné věci chybí.

 

Chtěla bys do státního školství!

Ráda bych zkusila učit na gymnáziu. Zdá se mi, že lidi už si tam začínají dostatečně uvědomovat, že jazyky potřebují a celý život potřebovat budou. Možná jsem ale naivní. (smích) Možná bych i ráda vycestovala někam do zahraničí. Bude to znít jako velké cliché, ale ráda bych pomáhala s výukou v rozvojových zemích. Jeví se mi to jako smysluplná a potřebná věc.

 

Co děláš ve volném čase?

Když zrovna volný čas mám, tak ráda rozvíjím jazyky. Čtu v angličtině i francouzštině, ale neptej se mě, co ráda čtu. Nečtu kvůli příběhům a autorům, ale kvůli jazyku. (smích) Hodně ráda sleduju seriály jako DowntownAbbey, který mi neskutečně pomohl s angličtinou a přesně kvůli tomu bych ho všem doporučila.

 

Plánuješ si rozšířit znalosti o další jazyk?

Je to další cliché, ale líbí se mi citát: “Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem.” Chci se naučit víc jazyků a otevřít si cestu do světa. Pustila jsem se třeba do španělštiny, protože je to další z románských jazyků, a ty mám asi nejradši. Učí se to samo. Rozhodně netoužím po ničem exotickém jako arabština nebo japonština.


Máte nějaké dotazy? Napište nám!

JÍLEK

Jazyková škola

Štefánikova 2

602 00 Brno

Jazyková škola Jílek - Brno

Jací jsme a o co usilujeme


V Jazykové škole Jílek pohlížíme na jazykové kurzy očima studentů. Vše, co děláme, je zaměřeno na to, abyste dosáhli maximálního pokroku, cítili se příjemně a pozitivně motivováni. Jen tak může být výuka jazyka dlouhodobě efektivní a smysluplná. Díky více jak dvacetileté praxi nabízíme osvědčený a komplexní systém vzdělávání postavený na propojení drilové a komunikativní metody, který zajišťuje studentům ty nejlepší výsledky. Jazykové kurzy u nás probíhají celoročně ve třech semestrech.